Vltavský háček - na kole podél Vltavy ze Šumavy až k Mělníku

05. Jihočeský staromáky

S výjimkou několika málo míst, jako byl Poledník, Antýgl nebo začátek kanálu páně Schwarzenberga, byla Šumava prvního zářijového týdne tak akorát zalidněná. Sem tam si zamáváte s kýmsi v protisměru, sem tam někoho předjedete, občas někdo vás, ale nikde nebylo třeba se mačkat. Pro dnešek už to platit nebude. Lipno, lesy i kůrovec jsou za zády, před řídítky je civilizace, řada krásných historických míst a na nich už žádní občasní výletníci, ale pořádně nahuštěné zástupy turistů.
Vyšší Brod není výjimkou, a to hned ze dvou důvodů. Je neděle, hezké slunečné počasí, a tak do kempu od brzkého rána přijíždějí desítky lidí, kteří si tu půjčují kánoe a vyrážejí splouvat Vltavu, která nedaleko odtud nabízí projížďku malebnými meandry pod hradem Rožmberk.

Druhým důvodem je gotický cisterciácký klášter, jehož brána je přímo naproti kempu. Zrovna teď je areál prázdný, což je skvělé k focení. Ale trvá to jen chvilku, tak tak na pořízení pár snímků, a už nádvoří zaplňují desítky lidí, kteří byli v kostele Nanebevzetí Panny Marie na mši a teď začínají korzovat a zkoumat krásy klášterního komplexu.
Klášterní areál prochází postupnou obnovou, stále je tu ale řada objektů ve špatném stavu   Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, v jehož kryptě je pochován Petr Vok z Rožmberka   Na opravu zatím stále čeká soudní budova, mlýn, chlévy či pivovar
Založil ho roku 1259 Vok I. z Rožmberka coby místo, na kterém budou ukládány ostatky příslušníků jeho rodu. Celkem je tu pohřbeno deset generací a jako poslední zde spočinul roku 1611 Petr Vok, jehož rakev je uložena právě v kryptě výše zmíněného kostela.

Chrám je impozantní a po opravě už se znovu skví v plné kráse i křídlo na straně u řeky, kde se nachází galerie či kavárna. Na opačné straně areálu je ale stále řada domů, které se ještě nevzpamatovaly z časů, kdy komunisté mnichy nahnali do internačních táborů a klášter zpustl.
Původně gotický, později renesančně přestavěný hrad Rožmberk založil roku 1250 také Vok I.   Starý židovský hřbitov v zákrutě silnice u obce Studenec
Vltava, která centrum Vyššího Brodu podlouhlým obloukem obtéká, se hned za městem přimkne zpátky k silnici a společně pak putují asi pět kilometrů ke zmíněnému Rožmberku. Vyplatí se hned na okraji obce odbočit šikmo vpravo na cestu do kopce, stačí vystoupat jen pár metrů a otevře se parádní výhled na celé městečko v zákrutě řeky, kterému dominuje čtverhranná věž kostela svatého Mikuláše z konce 15. století a středověký hrad na návrší na protějším břehu. Stejně jako řeka v meandrech se kroutí i silnice. Ve vsi Studenec stojí za zastávku starý židovský hřbitov. Dál cestu, která není moc široká, ale naštěstí tu není velký provoz, zleva lemují zalesněné svahy občas zpestřené skalkami, zprava zase co chvíli halekají vodáci své ahóóój.

Vzájemné zdravení se skončí v obci Větřní, kde silnici a řeku rozděluje nevábný areál papíren. Kousek za ním se ale cesta opět k vodě stočí, a to v místě, kde je splav, nad ním na druhém břehu úchvatná skála a pod ní asi desítka diváků aplauduje všem, kteří splav úspěšně zdolali. "Wunderschön," vydechne pár motorkářů, který zastavili opodál.
Středověké centrum Českého Krumlova, od roku 1992 na seznamu památek UNESCO   Krumlovské náměstí Svornosti s renesanční radnicí (vpravo) a morovým sloupem z roku 1716   Zámek nad meandry Vltavy přestavěný z původního gotického hradu Vilémem z Rožmberka
Za jezem rychle začínají přibývat domy a do stran se větvit ulice. Český Krumlov. Taková malá Praha. V křivolakých uličkách směřujících k náměstí po dlažbě klapou podpatky stovek turistů. Nejvíc je Japonců. Včera se kochali na Staroměstském náměstí orlojem a dnes kvapí ke zdejší kašně a dolů k Zámecké věži.

I na rynku je hlava na hlavě. Dočkat se chvilky, kdy se mezi skupinami kráčejícími za průvodci naskytne pauza aspoň na jednu fotku bez nich, trvá dvě tříkopečkové zmrzliny. A pak už s proudem těl také k mostu přes Vltavu, pod zámek, kde vodáci mávají těm na břehu a ti na břehu sedící na terasách kaváren zase mávají na oplátku loďkám.
Středověký klášterní komplex cisterciáků Zlatá Koruna ve stejnojmenné obci   Zbytky keltského oppida z doby bronzové nedaleko obce Třísov   Nedaleko oppida je vyhlídka na hrad Dívčí kámen nad soutokem Vltavy a Křemžského potoka
Výpadovka z Krumlova jsou nejhorší čtyři kilometry celé výpravy, co se týče hustoty dopravy. Pomalu, jelikož do kopce, na brutálně přeplněné silnici, po níž se snad půl republiky vrací z víkendu domů. Odbočka ke klášteru Zlatá Koruna je doslova vysvobozením.

Dál naštěstí už po prázdné okresce leží Třísov. Vpravo za kolejemi se v lesíku na malém návrší ukrývá keltské oppidum z doby bronzové. Už tedy jen náznaky jeho někdejších kamenných valů.

Zanedlouho polňačka zamíří ke kraji rokliny, na jejíž protější straně se ukáže zřícenina hradu Dívčí kámen. Strhující výhled. Serpentinami pak cesta klesne dolů do rokle, kde se od Vltavy odpojí cyklotrasa č. 1127 a pokračuje příjemnou cestou podél Křemžského potoka k Holubovu. Odtud cyklotrasa vystoupá k Borskému rybníku a do obce Vrábče, kde je spojovačka na Boršov. Krátce před ním se dá místo po silnici jet po polňačce, vede k pomníku sestřeleného amerického letce. Nedaleko odtud je vidět dole u vody Zátkův mlýn, kde je těstárenské muzeum.

Silnice klesá mezi vilkami k mostu, za kterým vede páteřní "greenway" cyklotrasa č. 12 do Českých Budějovic. Není dobré ji ztratit, pak totiž následuje příjezd do města ne po stezce podél řeky, nýbrž po nadmíru frekventované hlavní silnici přes Planou.
Českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou, v pozadí Černá věž   Podivuhodná ukázka současného umění v jedné z panelákových čtvrtí Českých Budějovic   Katedrální kostel sv. Mikuláše a vlevo kaple Smrtelných úzkostí stojící vedle Černé věže
Budějovické centrum je stejně jako Krumlov plné lidí. Někdo štráduje na podvečerní drink, někdo se vrací z odpolední procházky, spousta rodin korzuje po náměstí i okolních uličkách, na něž se pomalu snáší soumrak. Cyklostezka ven z města je zase plná těch, co si chodí večer zaběhat. Naštěstí už aspoň opadl největší provoz na výpadovce, po které je potřeba dojet zhruba tři kilometry k odbočce na Dasný a rybník Bezdrev, jehož břehy se stanou místem dnešního noclehu.