Vltavský háček - na kole podél Vltavy ze Šumavy až k Mělníku

10. Mezinárodním cyklohouštím

Začíná to báječně hladkým asfaltovým kobercem, pokračuje uzoučkou pěšinkou vyjetou v trávě, a pak přijde kros, kdy je několik kilometrů na ještě užší křivolaké stezičce, při neustálém poskakování přes kameny a kořeny a při vyhýbání se cyklistům v protisměru, nutné balancovat na samé hraně břehu strmě padajího ze dvou metrů do řeky. Závěrečná etapa cykloputování podél toku Vltavy je pořádně dobrodružná.
Na úplném začátku je nejprve třeba vymotat se od náplavky přes ulice plné turistů k výstavišti do Holešovic, což je pro nepražáka docela oříšek. Ale nakonec se to nějak ušmoulá, na Štvanici se přejede řeka a zakrátko už se zjeví dobře známá brána lunaparku. Chvíli oddechu zpříjemňuje pohled na stařičké tramvaje, které tu parkují mezi stromy a vyjíždějí z netradiční stanice uprostřed trávníku.

Začíná tu i stezka skrz Stromovku k můstku, kterým se znovu překoná řeka, tentokrát na trojský břeh, po němž vede cyklostezka ven z Prahy. Nějakou dobu to jede jako po másle. Hladký asfalt a rovina nekladou žádný odpor, pozor je třeba dávat jenom na bruslaře, kteří se vrhají na stezku od spousty zahradních bufetů a kiosků, jež trasu lemují.
Cyklostezka v podobě uzoučké pěšinky vyježděné v trávě nedaleko Řeže   Podivně umístěná, lehce přehlédnutelná značka v Řeži upozorňující na objížďku   Dobrodružný úsek z Řeže po pěšině plné kamenů a kořenů na hraně vyvýšeného břehu
Při míjení zámku Roztoky na druhém břehu se stezka spojí se silnicí, která projede skrz Klecánky a Husinec do Řeže. A tady začíná legrace. Cyklotrasa č. 7 totiž není na dalších čtyřech kilometrech podél strmých skal dostavěná, takže oficiálně se už v Klecánkách odklání od Vltavy, vystoupá na náhorní planinu Čtyři hony, projede skrze Vodochody a za nimi spadne zpátky k řece kousek přes osadou Dolánky.

Kdo to mine, dojede až do Řeže a překodrcá hrbolatou pěšinu v trávě vedoucí obloukem kolem celé vesnice, tomu už se vracet nechce - a tak poblíž lávky přes Vltavu pokračuje dál po kozí stezce mezi balvany, kořeny a pichlavým trním, kde se chyba v podobě podklouznutí kola nebo srážky s jiným cyklistou v prudké zatáčce trestá pádem do vody.
Hospůdka s přívozem Na Dole, za řekou elektrárna Libčice nad Vltavou   Krásné kamenné zdymadlo v Hoříně, při pohledu z něj po proudu je vidět na zámek Mělník
Kdo tento úsek ošlehán houštím, leč jinak zdráv, zdárně projede, ten může nabrat síly u přívozní hospody Na Dole s výhledem na Libčice na protějším břehu. Pak se ještě chvilku kodrcá po hrbolaté polňačce, v Dolánkách se ale znovu najede na asfalt, a pak už cesta v poklidu pokračuje až do Kralup. Tam se cyklotrasa na krátký, leč nezpevněný a po dešti rozbahněný úsek přesune na levý břeh, ale v Nelahozevsi se hned vrátí zpět na pravou stranu a dál už povede jen po okreskách. Výjimkou je jen poslední překonání Vltavy, ke kterému se přijede přes park u zámku Veltrusy a vísky Všestudy, Dušníky, Dědibaby a Bukol obklopené čerstvě sklizenými lány. Přes řeku se dá dostat přívozem u Bukolu, anebo lze ještě kousek pokračovat do Zálezlic, tam neminout prudkout vracečku doleva a přenést kolo po lávce lemující potrubí, za níž se obě cesty zase spojují. A pak už stačí jen za vískou Vrbno dojet buď po silnici, nebo po polňačce podél Vraňansko-hořínského kanálu do Hořína, prohlédnout si zdejší krásné kamenné zdymadlo a urazit poslední kilometr k mostu těsně za soutokem Labe a Vltavy, nad nímž barevně září jako pomyslná cílová meta tohoto putování zámek Mělník.